Když se můj děda někdy na konci osmdesátých let vrátil z pracovní cesty ve Francii, mimo jiné prohlásil, že fakt neví, kdo určuje směnné kurzy měn, protože francouzský frank je sice na úrovni koruny (tehdejší československé, viz tento kurzovní lístek z roku 1987), ale ve skutečnosti má hodnotu mnohem menší. Tehdy jsem zcela nechápal, co tím myslí, dnes bych se rád nad touto skutečností zamyslel v kontextu našeho života ve Švýcarsku.
Od začátku tohoto roku se hodnota švýcarského franku pohybuje mezi 23 at 26 korunami. Jinými slovy, frank je oproti koruně docela silnou měnou. Primárním důvodem je, že Švýcarsko je ekonomicky a politicky velmi, ale skutečně velmi stabilní zemí. Poslední válka na švýcarském území (tzv. Sonderbundskrieg) proběhla v roce 1847. Čili posledních 174 let žije Švýcarsko v míru. Současný esejista a matematik Nassim Taleb ve své skvělé knize Antifragile dokonce Švýcarsko považuje za nejúspěšnější zemi na světě, a to díky velké míře decentralizace (viz můj blog o kantonech) a „grassroot democracy“, která mimojiné vyžaduje aktivní zapojení společnosti do rozhodování o politických a ekonomických otázkách. Švýcarsko je ale také špičkou v oblasti vysoce specializovaného know-how. Každý zná švýcarské hodinky, nože, čokoládu a sýry, většina čtenářů si snad také vzpomene, že severo švýcarská Basilej je hlavním světovým městem farmaceutického průmyslu, Curych zas kraluje bankovnictví. Kromě toho ale ve Švýcarsku působí firmy vyrábějící nepřeberné množství artiklů od sofistikovaných zařízení až po napohled triviální součástky, které si ale svou kvalitou vydobyly stálou pozici na světových trzích. Pokud odhlédneme od kvantitativních měřítek, zjistíme, že Švýcarsko je taky v čele žebříčků vyhodnocujících image či brand zemí světa: většina světa shledává Švýcarsko sympatickým. No a pak samozřejmě nemůžu nezmínit švýcarskou soběstačnost.
Když se tedy vrátíme k problematice měny, asi nás nepřekvapí, že frank patří mezi ty silné.
Co nás ale překvapit může je skutečnost, že jeho reálná hodnota, čili objem zboží a služeb, které si za něj můžeme ve Švýcarsku pořídit, je zřejmě výrazně nižší.
Začnu tím, co je pro život zcela nezbytné, čili potravinami. Ačkoliv jsme se do Švýcarska přistěhovali z Francie, kterou považuji za relativně dražší zemi ve srovnání například s Německem, ceny základních potravin jako maso, sýry a ryby byly pro nás pořád překvapující. Pro ilustraci jsem si udělal malý průzkum, kolik bych zaplatil za 1 kg kvalitního hovězího masa; jedná se o mou zcela neoficiální statistika spočtenou od oka na základě nabídek různých řetězců. V ČR mi to vychází kolem 300 Kč, ve Francii bych 1 kg koupil v průměru za asi 30 eur (cca. 800 Kč), ve Švýcarsku se pod 60 franků nedostanu (cca. 1400 Kč nebo 55 eur).
Tady si dovolím malou odbočku: když jde o potraviny, větší šok než ceny nám po příjezdu do Švýcarska způsobily dva jiné faktory: výběr a kvalita. Pokud se sem přistěhujete ze zemí střední Evropy, kvalita vás asi nikterak nezklame, možná to bude spíše posun k lepšímu. Oproti Francii je to ale bohužel někdy vyloženě propad. A pak výběr: to byl opravdu šok. Když jde o ryby, to se dá ještě pochopit, Švýcarsko má oproti Francii o 4668 km kratší pobřeží. Ale že není jednoduché zakoupit méně běžné typy masa (kachní nebo husí), to bych skutečně nečekal. Tady do hry vstupuje právě ona „soběstačnost“: na velmi malé ploše je potřeba „uživit“ přes 8 milionů obyvatel, čemuž nejlépe vyhovuje chov kuřat, prasat a krav.
Abych se ale vrátil k otázce skutečné hodnoty švýcarského franku ve srovnání s českou korunou. Nemilá překvapení cenami potravin nekončí: o nemovitostech se dopodrobna zmiňovat nebudu, to je na samostatný blog. Samostatnou kapitolou jsou ceny služeb, které jsou již opravdu astronomické. Asi stačí zmínit, že solidní pánské stříhání se běžně pohybuje kolem 50 franků (kolem 1200 Kč). Cena dopravy se dá dostat na o něco přijatelnější úroveň pomocí tzv. Halbpass (roční poukázka v hodnotě 165 franků, která vám umožní cestovat za polovinu). Pokud jej ale nemáte, počítejte 4,40 CHF (103 Kč) za hodinovou jízdenku v Zürichu. Dále: nedávno jsem se dozvěděl od známého, že si malé „přibližovací“ benzínové auto pořídil v ČR a nechal naimportovat do Švýcarska, protože poměr v ceně (pro stejný model a stejnou výbavu) byl skoro přesně 2 v neprospěch Švýcarska. Asi jediný typ zboží, který ve Švýcarsku pořídíte dokonce levněji než v ČR, je elektronika.
Tento text rozhodně není myšlen jako stěžování si na vysoké ceny ve Švýcarsku. Pro úplnost uvádím, že průměrný příjem švýcarské domácnosti se v roce 2014 pohyboval kolem 120 000 CHF ročně (kolem 2,8 milionu Kč) viz link. Ten samý text také uvádí, že úroveň cen ve Švýcarsku je o 63% vyšší než je průměr v EU, což ostatně přibližně souhlasí s mou ilustrací ceny masa výše.
Takže kdyby si mimozemšťané udělali zastávku v supermarketu v Brně a následně se pomocí antigravitačního pohonu v mžiku přemístili do podobného obchodu na předměstí Zürichu, kolik korun českých by asi odhadovali za jeden frank? Můj tip je někde kolem šesti korun. Ledaže by se jednalo o bytosti na bázi křemíku a místo našich potravin by k večeři hledali procesory. Pak by těch 25 korun za frank bez problému obstálo.
Drobnost k tomu know-how: nemám to ověřené, můj byvalý šéf tvrdil, že Švýcarsko exportuje víc software, než čokolády (měřeno objemem utržených peněz).