Jakmile začne víkend, naše děti už se ptají: Kam pojedeme? Pro některé manželovy kolegy jsme skoro exoti, kteří vyrážejí téměř každý víkend s dětmi do hor. Někteří takový výlet, autem asi hodinu či hodinu a půl od domova, považují za akci hodnou dovolené.
Tentokrát jsme vyrazili na Stanserhorn.
Za normální okolností se dá na něj vyjet lanovkou, ale v době Covidu se muselo nahoru jen pěšky.
Zaparkovali jsme na Wanderparkplatz Ächerli na louce u Alpkäserei Chüeneren. Za parkování můžete dát buď dobrovolný příspěvek, nebo si koupit jejich výborný sýr.
Dále jsme pokračovali vzhůru pastvinami a loukami k dalšímu statku, kde je odbočka ke kapli Barbarakapelle Holzwang. Ta leží v nadmořské výšce 1444 metrů nad mořem a byla postavena v letech 1903 až 1904. Od ní je krásný výhled na Sarnersee a Pilatus.
Po další půl hodině jsme vystoupali k Waldhüte Huserli, kde jsme se posilnili na další náročnější výstup.
Cesta byla kamenistá, občas se spoustou přírodních i umělých schodů. Takto jsme další hodinu, někteří hodinu a půl, šlapali do výšky 1886 m k Adlerfluh (Orlí útes) odkud jsme se mohli kochat krásným výhledem.
Od něho to už bylo pouhých 10 minut na vrchol Stanserhorn, který nabízí 360 stupňový výhled, v rámci kterého uvidíte v plné kráse Pilatus, Titlis, trio Bernských Alp Jungfrau, Eiger, Mönch, v dáli pak zahlédnete Glarnské Alpy a Säntis. Nabídne se vám také pohled na 6 švýcarských jezer: přímo pod vámi skoro kompletní Lucernské jezero s panoramatickým pohledem na město Lucern, dále Zugersee, Sempachersee, Hallwilersee, Baldeggersee a Sarnersee. V dáli je možné spatřit náznak Vogéz ve Francii a Černého lesa v Německu.
Zde jsou připravené lavičky i ohniště na piknik a opékání, které jsme samozřejmě využili.
Pokud byste jeli lanovkou, tak ta vás přiveze o něco níže k restauraci a vyhlídkové vysuté plošině s uchvacujícím výhledem.
Restaurace je samoobslužná a stolečky jsou jak uvnitř, tak i venku. Také se zde dá zarelaxovat na dřevěných lehátkách nebo si dát po náročném výstupu sprchu.
Tento desetikilometrový výlet s převýšením cca 470 m jsme absolvovali s dětmi ve věku od tří do devíti let, a i to nejmenší šlapalo celou cestu po svých. Jiní si vyvlekli nahoru svá křídla a pak se s lehkostí snášeli dolů.
