Švýcarsko a jeho kantony

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč mají švýcarská auta a švýcarské internetové domény označení CH? Pokud ano, budou vám možná některá fakta z následujícího blogu známá. Pokud ne, tak vězte, že CH jsou iniciály latinského označení Švýcarska: Confederatio Helvetica, Helvétská konfederace. První slovo názvu je odvozeno od Helvétů, což byly keltské kmeny obývající dnešní rovinatou část Švýcarska období antiky. Druhé slovo názvu definuje politické uspořádání Švýcarska. A o něm si dnes něco více řekneme.

V zemích bývalého Československa jsme měli docela bohaté zkušenosti s federativním uspořádáním, zatímco konfederace je spíše neznámý pojem. A přitom se konfederační uspořádání mezi Českými zeměmi a Slovenskem zvažovalo i na začátku 90. let. Pro některé se zdála konfederace jako možné řešení na bázi „dvojdomu se společnou střechou“, ze kterého pak nakonec stejně sešlo.
Takže, Švýcarsko je konfederace, v tomto případě značně volný svazek kantonů. Jejich počet se v roce 1979 ustálil na 26, i když 6 z nich se politicky chápe jako „půl-kantony“, ale to můžeme pro jednoduchost vynechat. V každém případě je kanton nejdůležitější správní jednotkou země. Když se stěhujete do Švýcarska, stěhujete se primárně do konkrétního kantonu, jehož imigrační úřad vám vydá povolení k pobytu. Pokud nepocházíte ze země Evropské unie, která si pro své občany u Švýcarů vyjednala jisté výhody, a změníte během prvních pěti let pobytu kanton, znamená to začátek zcela „od nuly”. Čeká vás nová imigrační procedura a také čas potřebný pro získání občanství (minimálně 10 let) se vám počítá, jako byste se do konfederace přistěhovali pouze teď. Můj kanadský kolega s tím má bohaté zkušenosti. Pro občany EU je situace příznivější, ale i tam se může mezikantonální stěhování během prvních pěti let po příjezdu komplikovat, což závisí od cílového kantonu.
Jak vlastně Švýcarsko ke kantonům přišlo? Na konci 13. století (konkrétně v roce 1291, a to 1. srpna, který se slaví jako Den Švýcarské konfederace) se tři kantony (Schwyz, Uri a Unterwalden) rozhodly vytvořit obranný svaz. K nim se během asi půlstoletí připojily další dva (Glarus a Zug) plus tři tehdejší městské státy (Luzern, Zürich a Bern). A právě svaz oněch osmi celků se považuje za historický základ dnešní Helvétské konfederace. Další rozrůstání pak probíhalo ve vlnách, které vyvolala reformace, třicetiletá válka či Napoleon. Většina kantonů ke konfederaci dobrovolně přistoupila, pouze nejmladší kanton „Jura“ vznikl oddělením od největšího kantonu Bern v roce 1979. Název Švýcarsko (Schweiz, Suisse, Svizzera), který se časem ustálil pro pojmenování Helvétské konfederace, je odvozeno z názvu jednoho ze tří „pra-kantonů“, Schwyzu.

Asi nejdůležitější rozdíl mezi kantony je jazyk: Ve většině (19) je úředním (a tudíž běžně používaným) jazykem němčina, popř. nějaký její dialekt (o tom později ve zvláštním blogu). Pouze ve čtyřech je to francouzština. Tři jsou bilingvní (němčina + francouzština) a jeden italský. Zvláštností je kanton Graubünden, kde přežívají zbytky rétorománštiny, pozoruhodného jazyka s německými a latinskými prvky. Jazykové dělení ve „vyhraněných“ kantonech je striktní: nečekejte, že se v Glarusu či Uri domluvíte francouzsky, popřípadě v Lausanne (kanton Vaud) německy. Pokud ale kupříkladu telefonujete do celošvýcarských institucí jako jsou banky, pojišťovny a některé úřady, nabídnou vám komunikaci v němčině, francouzštině, italštině a často i v angličtině.

Další významný atribut určuje, jestli se jedná o kanton katolický anebo protestantský. Zatímco někdy toto dělení stojí za neuvěřitelně klikatými hranicemi mezi kantony (jako např. Baselland a Solothurn), v současnosti již nehraje významnou roli. Každý občan libovolného kantonu si vybírá, jestli bude platit církevní daň „protestantskou“, „katolickou“ anebo „žádnou“ (hádejte, která možnost má navrch…).

Různé aspekty občanského ale i každodenního života tedy určuje primárně kanton. Každý z nich má trochu jiný systém školství, a tak změnit kanton se starším dítětem popř. adolescentem může být složitější. Pak má každý kanton jinak vysoké daně, přičemž se nejedná o žádný kosmetický rozdíl. V daňově nejvýhodnějším kantonu Zug zaplatíte třikrát nižší daně z příjmu než v nejdražším Neuchâtelu. Obecně platí, že frankofonní kantony zdaňují své obyvatele mnohem více, než ty kde se mluví německy.

Kantony hrají důležitou roli i v současné koronavirové krizi. Díky ní se rozhořely diskuze, jestli není nezávislost kantonů příliš velká a jestli by v některých případech neměla mít centrální vláda v Bernu větší pravomoce. Taková změna by ale byla velmi složitá, protože by znamenala narušení složitých mechanismů konfederace.

Pokud vás překvapilo, že nějaká centrální vláda v Bernu vůbec existuje, pak vězte, že ano a německy se jí říká  „Bundesrat“ (doslovně „Rada svazu“). Má 7 členů, z nichž jeden je na rok zvolen do čela a pak navenek vystupuje jako švýcarský prezident či švýcarská prezidentka. Paní Simonettu Sommarugu, původně vystudovanou klaviristku, která reprezentovala konfederaci jako prezidentka již v roce 2015 a pak v roce 2020, vystřídal 1. ledna 2021 bez jakékoliv ceremonie pan Guy Parmelin. O tom, jak tato „vláda“ vlastně vzniká, napíši zas jindy.

Díky svému uspořádání je Švýcarsko zřejmě nejdecentralizovanější zemí Evropy. Jelikož je zároveň známé svou okouzlující efektivitou a přitažlivě nízkým zdaněním, rýsují se tady jisté souvislosti. Na ty se podrobněji podíváme v dalších blozích.